Stavba, která překvapovala na každém kroku
Rekonstrukce Průmyslového paláce nebyla pouze obnovou fasád a historických prvků. Šlo o mimořádně složitý zásah do budovy, jejíž konstrukce vznikala ve více historických vrstvách a u níž se řada problémů ukázala až po odkrytí podlah, podhledů, vestaveb a základových částí.
Každá odkrytá vrstva přinesla nové technické otázky a nutnost pružně hledat přesné řešení.
Původní předpoklad počítal s kratší dobou rekonstrukce, postupně se však ukázalo, že stavba vyžaduje rozsáhlejší sanaci, než bylo možné předem ověřit bez destruktivních sond.
Největší komplikace přinesly stavební úpravy z 50. let. Zakryly původní ocelové konstrukce, ztížily přístup k částem určeným k sanaci a na řadě míst skryly technologické vady.
Stavbaři se zároveň potýkali s neúplnou dokumentací starších zásahů, nezmapovanými inženýrskými sítěmi kolem paláce a s obtížným stavem základových konstrukcí.
V pravém křídle se například ukázalo, že původně plánovaná repase parket nebude možná. Parkety byly zalité v asfaltu a sondy odhalily také nevyhovující skladbu podlahy a špatný stav technologických kanálů. Výsledkem bylo kompletní odstranění vrstev, vyvložkování kanálů, jejich zaklopení, zabetonování a vybudování nové podlahy.
Podobně náročná byla sanace ocelových konstrukcí, obnova malovaného stropu, návrat věže, oprava vitráží i budování nového suterénu pod levým křídlem. Rekonstrukce se tak stala přesným dialogem mezi historií, současnými normami a každodenní stavební realitou.
Obnova jako společné dílo mnoha řemesel
Na obnově paláce se podíleli nejen stavaří a projektanti, ale i restaurátoři a desítky dalších specializovaných řemesel. Je to jejich společné dílo. Každý detail – od ocelové konstrukce po zlacenou korunu – vyžadoval jiný typ znalostí a trpělivosti.
Restaurátoři, malíři a truhláři se podíleli na obnově malovaného stropu střední haly. Každé prkno bylo nutné rozebrat, označit, opravit, zpevnit a vrátit do správné pozice. Vitrážisté obnovovali tisíce skleněných výplní a hledali odstíny, které se co nejvíce přiblíží původní barevnosti.
Pasíři, zlatníci, kováři, klempíři a štukatéři vraceli paláci zdobné prvky, hrotnice, atiky, edikuly, korunu, erby, štukové detaily i kovové části věže. Hodináři zrestaurovali hodinový stroj, ciferníky, ručičky a zvonovinové cimbály.
Práce zlatých českých rukou umožňuje, aby se palác nevrátil jen jako replika, ale jako živá vrstva historie s patrnou stopou původního řemesla.
Příběh ztracené vitráže
Jedním z nejsilnějších příběhů obnovy je návrat oválné malované vitráže v bočním průčelí levého křídla. Původní dílo s motivem Orby a lovu, vytvořené podle předlohy Mikoláše Alše, zaniklo při požáru v roce 2008. Díky veřejné výzvě „Hledá se Mikoláš Aleš“ se podařilo získat fotografickou předlohu a připravit novou vitráž o rozměrech přibližně 5,8 × 3,3 metru, která navazuje na výzdobu z roku 1891.
Vitráže jsou jedním z charakteristických znaků Průmyslového paláce. Do stavby přivádějí světlo, barvu i výtvarný příběh. Jejich obnova patří k nejviditelnějším a zároveň nejkřehčím částem rekonstrukce: zahrnuje tisíce skleněných výplní, přes sto tisíc jednotlivých skel, olověné osnovy, ruční práci a pečlivé vzorkování barev.
Tisíce skel, tuny oceli, stovky detailů
Průmyslový palác je památka i technická stavba. Jeho obnova zahrnuje velké konstrukční zásahy i miniaturní detaily, které společně vytvářejí jedinečný celek.
- Hodinová věž na Střední hale sahá do výšky přibližně 51 metrů a její samotná konstrukce váží přibližně 26 tun.
- Vitráže tvoří více než 5 000 skleněných výplní a přes 100 000 jednotlivých skel zasazených do olověné osnovy.
- Celková plocha vitráží dosahuje přibližně 2 256 m2, tedy velikosti zhruba dvou hokejových kluzišť.
- Malovaný strop střední haly má plochu přibližně 2 737 m2 a skládá se z více než tisíce prken.
- Nová ocelová konstrukce levého křídla vychází z historické podoby pravého křídla, ale je navržena pro současné zatížení, provoz a normy. Musí nést nové vrstvy střechy, zateplení i technologické zatížení.
- Pod levým křídlem vznikl nový suterén s technologickým zázemím, zásobováním, sklady a návštěvnickým provozem.
Technická stránka rekonstrukce je výjimečná právě tím, že se neodehrává odděleně od historické hodnoty stavby. Každý nový prvek musel respektovat památkovou podobu paláce, ale zároveň splnit současné požadavky na bezpečnost, stabilitu, provoz, energetiku a uživatelský komfort.
Udržitelnost a moderní provoz
Obnova Průmyslového paláce není návratem do minulosti. Rekonstrukce vytvořila budovu, která si zachovává historický výraz, ale dokáže fungovat jako moderní, bezpečný a energeticky efektivnější kulturní a výstavní prostor.
Součástí modernizace je nové technologické zázemí pod levým křídlem. Suterén poskytuje prostor pro zásobování, sklady, technické provozy, zázemí pro návštěvníky i efektivnější logistiku akcí. Díky tomu může palác při akcích lépe fungovat.
Důležitým prvkem jsou vrty pro tepelná čerpadla, která budou pomáhat s vytápěním i chlazením. Rekonstrukce zároveň zahrnuje nové skladby střech, zateplení, moderní vzduchotechniku, požární technologie, rozdělení kouřových sekcí, sprinklery, vodní mlhu a další bezpečnostní systémy.Palác tak vstupuje do další etapy jako místo, které propojuje památkovou hodnotu s požadavky současného města.
