Jak se dotknout nebe Lukáš Rittstein, Barbora Šlapetová

Na letošním Biennale Arte v Benátkách, v prestižním muzeu Fondazione Giorgio Cini, představili Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein monumentální zázračnou Svatyni, součást multimediálního projektu s názvem Jak se dotknout nebe.
Již brzy tohle jedinečné umění propojíme s krásnou architekturou zrekonstruovaného Průmyslového paláce a vy tak budete moci Svatyni navštívit. Na otevřeném prostranství piazzetty k ní povede Runway to the Temple. Dálnice do Svatyně.

120 metrů dlouhé, osově souměrné sousoší Runway (Lukáš Rittstein) lemuje jako sestava sfing cestu do Turbo-Templu, filmové svatyně, která přistane před Průmyslový palác na Výstavišti k výročí nedožitých devadesátých narozenin našeho náčelníka Václava Havla (5. 10. 2026).
Interiér Svatyně (Templu) je vymalován filmovým eposem (Barbora Šlapetová), oslavujícím setkání světů a cestování v čase. Animovaná Nebesa zobrazují vnitřní svět posledních přírodních lidí ze Západní Papuy, pulzující filmové záběry jsou záznamem událostí v džungli a vesmíru, které se skutečně staly.

V symbolickém třicetiletém dialogu kultur Barbora s Lukášem plnili přání Papuánců, z nichž nejdůležitějším bylo poznat naše náčelníky. Tehdy se jednalo o toho největšího z nich, o Václava Havla, a také o Koichiho Wakatu, astronauta, který se stejně jako oni dotkl Nebe. Proto jsou součástí filmových Nebes ve Svatyni dva vesmírné telefonáty z let 2013 a 2022, kdy Koichi telefonuje z Mezinárodní vesmírné stanice papuánským náčelníkům, disponujícím schopností létat do Nebe dýmem.
Symbolický oltář Svatyně tvoří sousoší Piloti (Lukášův Strom duchů), ve kterém se snáší k Zemi v letové formaci čtyři astronauti doby kamenné spolu s astronautem NASA. Na jejich monumentální křídla je promítána unikátní filmová báseň (autorka Barbora) o splynutí kultur s názvem Transfer (Přemístění) z let 2006 až 2008, jejímž hlavním hrdinou je právě Václav Havel.

Velkolepé dílo je životním příběhem, kdy umění a život splývají v jedno. Před třiceti lety zavedla Barboru a Lukáše zvědavost a touha cestovat kulturami za hranice známého světa na Novou Guineu. Hledali nedotčenou divočinu a lidi, kteří ještě nejsou zasaženi západní civilizací. To, co tam našli a zažili, daleko předčilo jejich očekávání. Nejen tím, jak odlišný svět poznali, ale především tím, jak hluboký vztah se jim podařilo s místními lidmi vytvořit.

Od té doby se tento příběh vyvíjel spolu s nimi. Nejdřív kulturní šok a fascinace, potom postupné poznávání jiné kultury a nakonec zjištění, že skrze ni vlastně poznáváte sami sebe a svět, ze kterého přicházíte. Jednotlivé výpravy a setkání s domorodci se tak postupně stávaly kapitolami nejen jejich vlastního života, ale i umělecké práce Barbory a Lukáše. Umění a život se od určité chvíle přestaly dát oddělit.

Výstava před Průmyslovým palácem je pokus spojit celý tento hluboký lidský příběh do jednoho organismu a umožnit návštěvníkovi, aby jím skutečně prošel. Cílem není jen ukázat fotografie, sochy nebo filmy na stěnách galerie. Cílem je dostat návštěvníka na chvíli dovnitř vlastní zkušenosti autorů – od prvotní fascinace a setkání s úplně jiným světem, přes sny, emoce a imaginaci, až k otázkám o vlastní civilizaci, které si po třiceti letech sami autoři kladou.

Proto vznikla i kupole a animované nebe. Je to obraz, do kterého se dá fyzicky vstoupit. To, co šlo zachytit kamerou nebo fotoaparátem, vychází ze skutečných setkání a situací, které Barbora s Lukášem zažili. To, co zaznamenat nešlo – sny, vzpomínky, vnitřní obrazy a emoce – je nakresleno a rozpohybováno. Člověka to má obklopit jako kdyby na něj na chvíli spadl kus nebe.

„A právě tím bychom chtěli návštěvníka provést: nechat ho nejdřív ten svět zažít a fascinovat se jím stejně, jako jsme kdysi byli fascinováni my. A teprve potom ho nechat podívat se z téhle nové perspektivy zpátky na svět, ve kterém žije on sám”, říkají autoři.

• www.barboraslapetova.com
• www.lukasrittstein.com

Oba umělci vystudovali Akademii výtvarných umění v Praze. Barbora Šlapetová je malířka, fotografka a experimentální filmařka, s NASA spolupracuje na svých uměleckých projektech od roku 2009. Získala stipendium DAAD v Berlíně 2000 a cenu za nejlepší film na bienále v Kjótu 2019.
Lukáš vedl 10 let ateliér sochařství na pražské Akademii výtvarných umění (2013-2023) a je nositelem Ceny Jindřicha Chalupeckého 1999 pro nejlepšího mladého českého umělce.
Oba reprezentují Českou republiku, mimo jiné na výstavách EXPO Šanghaj 2010 a EXPO Miláno 2015. Oba jsou také držiteli ceny Magnesia Litera za knihu Proč je noc černá (Kant 2005). Jsou kmenovými umělci Centra současného umění DOX.